Jak vznikají peníze

Když banka poskytne klientovi úvěr, nepřesune mu jednoduše peníze jiného střadatele ani neodečte půjčenou částku ze svého vlastního kapitálu. Při poskytnutí úvěru vytvoří nový vklad na účtu — tedy nové bezhotovostní peníze. Současně vznikne klientovi dluh vůči bance. Při splácení jistiny tyto peníze postupně zanikají.

Může to znít překvapivě. Bankovní úvěry však nejsou jediným způsobem vzniku peněz. Peníze vytvářejí také centrální banky, například při nákupech dluhopisů, poskytování úvěrů obchodním bankám nebo nákupech zahraničních měn.

Abychom jednotlivým způsobům rozuměli, potřebujeme nejprve rozlišit, o jaké peníze jde.

Ne všechny peníze mají stejnou podobu

Pro tento článek si vystačíme se třemi základními podobami:

• Hotovost: bankovky a mince, kterými platíme.
• Peníze na účtech: vklady domácností a firem u obchodních bank.
• Rezervy bank u centrální banky: zvláštní bezhotovostní peníze, které banky používají například k vypořádání vzájemných plateb.

Rezervy nejsou běžným účtem občana. Pokud jejich množství vzroste, neznamená to automaticky, že stejná částka přibyla domácnostem a firmám na účtech.

1. Bankovní úvěr: nový vklad a současně nový dluh

Poskytování úvěrů je hlavním způsobem, kterým vznikají peníze na bankovních účtech.

Představme si klienta, který získá bankovní úvěr 1 milion Kč na auto. Připsáním úvěru na účet vznikne nový milion korun. Klient ale současně dluží bance milion korun, takže samotným poskytnutím úvěru nezbohatl.

Banka má vůči klientovi pohledávku a klient má peníze, které může použít. Když jimi zaplatí autosalonu, přesunou se na účet prodejce. Pokud má prodejce účet u jiné banky, musí banky mezi sebou platbu také vypořádat.

Jeden úvěr může rozhýbat celý řetězec

Na modelovém příkladu nákupu auta můžeme sledovat, jak se nově vytvořené peníze dostávají k dalším lidem a firmám:

1. Autosalon prodá auto. Část tržby pokryje pořizovací cenu vozu, část provozní náklady a část může tvořit zisk.
2. Zaplatí dodavatelům. Peníze se dostanou například k dovozci, přepravní společnosti nebo firmě, která vůz připravovala k předání.
3. Vyplatí mzdy a případné odměny. Pokud prodeje dlouhodobě rostou, může zaměstnat další lidi nebo zvýšit odměňování.
4. Zaměstnanci utrácejí své příjmy. Nakoupí potraviny, zaplatí služby, zajdou do restaurace nebo opraví bydlení.
5. Další podniky získají tržby. Z nich opět hradí dodavatele, mzdy a provoz.
6. Firmy mohou začít více investovat. Rostoucí poptávka je může motivovat k rozšíření provozu, pořízení vybavení či přijetí zaměstnanců.

Při každé další platbě ale nevznikají nové peníze. Původní peníze mění majitele a podporují další transakce. Další peníze mohou vzniknout například tehdy, když si některá firma vezme nový bankovní úvěr na rozšíření podnikání.

Právě podpora podobného řetězce je jedním z důvodů, proč může centrální banka snižovat úrokové sazby. Levnější úvěry mohou povzbudit nákupy domácností i investice firem, a tím podpořit zakázky, tržby, zaměstnanost a příjmy.

Pro ekonomiku státu to může být přínosné. O sazbách však rozhoduje centrální banka a musí zároveň zvažovat inflaci. Pokud poptávka roste rychleji než schopnost firem vyrábět a poskytovat služby, mohou růst především ceny.

2. Helicopter money: peníze přímo pro lidi

Dalším pojmem je helicopter money, česky někdy „peníze z vrtulníku“. Název vychází z myšlenkového příkladu ekonoma Miltona Friedmana: představme si, že vrtulník shodí mezi lidi peníze, které mohou začít používat.

V praxi samozřejmě žádný vrtulník nepotřebujeme. Podstatou této myšlenky je přímé poskytnutí nově vytvořených peněz lidem, případně financování státních transferů tvorbou peněz centrální bankou.

Příjemce si nebere úvěr a nemá povinnost podporu splácet. Peníze mají povzbudit jeho spotřebu, a tím pomoci ekonomice.

Jednoduchý příklad

Představme si, že by každý dospělý dostal jednorázově 10 000 Kč, financovaných nově vytvořenými penězi.

Někdo by zaplatil potraviny a energie, jiný koupil vybavení domácnosti nebo využil služby. Obchodníci by získali tržby, z nichž by platili zaměstnance a dodavatele. Část lidí by ovšem peníze uspořila nebo použila ke splácení dluhů, takže by se celá částka ihned neproměnila ve spotřebu.

Jak to souvisí s covidem?

Během pandemie covidu se tento pojem používal například v souvislosti s přímými platbami americkým domácnostem.

V USA proběhly tři hlavní vlny podpory. Oprávnění dospělí mohli podle příjmu a dalších podmínek získat:

• až 1 200 dolarů v první vlně v roce 2020,
• až 600 dolarů ve druhé vlně, vyplácené převážně začátkem roku 2021,
• až 1 400 dolarů ve třetí vlně v roce 2021.

Cílem bylo pomoci domácnostem překlenout ekonomické dopady pandemie a podpořit poptávku. Současně americká centrální banka podporovala finanční systém a nakupovala dluhopisy.

Přesně řečeno však tyto platby nebyly čistým příkladem přímého rozdávání peněz centrální bankou. Šlo o vládní rozpočtovou podporu spojenou s výrazným státním zadlužováním. Nákupy dluhopisů centrální bankou byly souběžným, samostatným opatřením.

Kombinace přímé podpory domácností a rozsáhlého vytváření rezerv proto připomínala helicopter money svým ekonomickým účinkem. Samotné vyplacení státního příspěvku ale ještě nedokazuje, že byly pro tento příspěvek vytvořeny nové peníze.

Jaké má tento postup riziko?

Pokud lidé získají více peněz a ekonomika má volné kapacity, může vyšší poptávka podpořit výrobu a zaměstnanost.

Pokud je však zboží nedostatek, výroba je omezená nebo firmy nestíhají, může se větší množství peněz projevit hlavně růstem cen. Podpora tak může pomoci během krize, ale její rozsah a načasování ovlivňují také riziko inflace.

3. Tištění bankovek a ražba mincí

Fyzické peníze skutečně někdo musí vyrobit. V České republice jejich vydávání do oběhu zajišťuje Česká národní banka.

Výroba bankovek ale není totéž jako zvýšení množství peněz v ekonomice. Bankovky mohou zůstat v zásobách, nahradit opotřebované kusy nebo sloužit k uspokojení vyšší poptávky po hotovosti.

Obchodní banka získává hotovost od ČNB proti odpovídající hodnotě svých prostředků u centrální banky. Nejde tedy o bezplatné přidělení nového majetku.

Co se stane při výběru z bankomatu?

Máte na účtu 50 000 Kč a vyberete si 10 000 Kč.

Po výběru máte:

• 40 000 Kč na účtu,
• 10 000 Kč v hotovosti.

Celkem stále vlastníte 50 000 Kč. Změnila se podoba vašich peněz, nikoliv jejich celkové množství.

Podobně výměna staré tisícikoruny za novou nevytváří dalších tisíc korun. Nová bankovka pouze nahrazuje původní.

Když se tedy v médiích mluví o „tištění peněz“, často se tím myslí elektronická tvorba peněz centrální bankou, nikoliv skutečný chod tiskárny.

4. Nákupy dluhopisů centrální bankou

Jedním ze způsobů elektronické tvorby peněz je kvantitativní uvolňování, označované zkratkou QE.

Centrální banka při něm nakupuje finanční aktiva, obvykle dluhopisy, a platí za ně nově vytvořenými rezervami. Záleží přitom na tom, od koho nakupuje.

Pokud nakupuje dluhopis od obchodní banky, banka vymění dluhopis za rezervy u centrální banky. Domácnostem a firmám tím automaticky nepřibudou nové vklady.

Pokud nakupuje od nebankovního investora, například investiční společnosti, může vzniknout také nový vklad na účtu prodávajícího. Jeho banka zároveň získá odpovídající rezervy u centrální banky.

Příklad nákupu za 100 milionů Kč

Představme si, že centrální banka koupí od investiční společnosti dluhopisy za 100 milionů Kč.

Společnost místo dluhopisů získá peníze na účtu. Její banka získá rezervy u centrální banky. Společnost může peníze následně použít například na nákup jiných investic.

Nejde o dar: prodávající za peníze odevzdal dluhopisy.

Smyslem QE je zejména uvolnit finanční podmínky. Nákupy mohou zvýšit ceny dluhopisů a snížit jejich výnosy, což může přispět k levnějšímu financování. Investorům zároveň vzniká prostor nakupovat další aktiva. Tím se může podpořit spotřeba a investování.

5. Úvěry centrální banky obchodním bankám

Centrální banka může vytvářet rezervy také tím, že půjčí obchodní bance. Takový úvěr bývá zajištěn vhodnými aktivy, například cennými papíry.

Obchodní banka získá prostředky na svém účtu u centrální banky a současně jí vznikne povinnost úvěr splatit.

Tyto prostředky může využít k zajištění plateb a potřebné likvidity. Nevzniká tím automaticky stejná částka na účtech domácností. Pokud následně obchodní banka poskytne úvěr klientovi, vytvoří jeho vklad samostatnou operací.

Tento způsob je důležitý pro fungování bankovního systému, například když se bankám hůře získává financování na trhu.

6. Nákupy zahraničních měn centrální bankou

Další možností jsou devizové intervence. Centrální banka může nakupovat zahraniční měnu a platit za ni nově vytvořenou domácí měnou.

Například při nákupu eur od obchodní banky připíše této bance nové korunové rezervy. Centrální banka získá eura a obchodní banka koruny.

Takový postup může sloužit k ovlivnění měnového kurzu. Ani zde však neplatí, že každá nově vytvořená koruna automaticky zvýší množství peněz, které mají domácnosti a firmy.

Záleží na tom, kdo zahraniční měnu prodává a co se s prostředky dále děje. Pokud klient pouze vymění svůj eurový vklad za korunový, může jít především o změnu měny jeho úspor.

7. Nákupy aktiv obchodními bankami

Peníze na účtech mohou vznikat také tehdy, když obchodní banka nakoupí aktivum od nebankovního subjektu a zaplatí vytvořením nového vkladu.

Představme si firmu, která prodá bance dluhopis za 5 milionů Kč. Banka získá dluhopis a firma dostane nový vklad na účtu.

Vznik peněz tedy nemusí mít vždy podobu klasické žádosti o úvěr. Může být spojen také s nákupem cenného papíru bankou.

Pokud ovšem tentýž dluhopis koupí jiná firma ze svého existujícího účtu, peníze se pouze přesunou mezi kupujícím a prodávajícím.

Znamená každý státní výdaj vznik nových peněz?

Když stát zaplatí stavbu silnice, důchod nebo mzdu, příjemci dostanou peníze. Samotná platba ale ještě neříká, zda vznikly nové peníze.

Pokud stát použije prostředky vybrané na daních nebo získané prodejem dluhopisů investorům z jejich existujících vkladů, jde především o přesun peněz.

Tvorba nových peněz může být součástí financování například tehdy, když banka nakoupí dluhopis způsobem, který vytvoří nový vklad. Státní výdaje, zadlužování a tvorba peněz spolu souvisejí, ale nejsou totéž.

Jak peníze zanikají?

Při splácení jistiny bankovního úvěru se snižuje dluh klienta a současně zaniká odpovídající množství peněz na účtech.

Pokud klient z milionového úvěru splatí 100 000 Kč jistiny, jeho dluh se o tuto částku sníží. Úrok je odlišný: představuje příjem banky.

Také rezervy vytvořené centrální bankou mohou zaniknout například splacením úvěru, který poskytla obchodní bance. Prodeje aktiv centrální bankou mohou prostředky z bankovního systému opět stahovat.

Proč nelze vytvářet peníze bez omezení?

Obchodní banky omezují kapitálové a likviditní požadavky, riziko nesplácení, náklady financování i poptávka po úvěrech. Nový vklad pro ně představuje závazek, proti kterému musí stát odpovídající aktivum.

Neplatí proto univerzální pravidlo, že banka automaticky půjčí desetinásobek vkladů. Taková představa vychází ze zjednodušeného učebnicového modelu.

Centrální banka má při tvorbě vlastní měny jiné možnosti, ale musí sledovat dopady na inflaci, kurz a důvěru v měnu.

Vytvořit další peníze totiž není totéž jako vytvořit další bohatství. Skutečné bohatství vzniká výrobou, službami, prací a investicemi. Peníze pomáhají tyto činnosti financovat a propojovat. Pokud jich však přibývá rychleji než dostupného zboží a služeb, výsledkem mohou být především vyšší ceny.