Pracovní neschopnost: Od kdy vlastně pojišťovna platí?

Účelem tohoto pojištění je ochránit váš pravidelný měsíční příjem v případě, že se dostanete do pracovní neschopnosti kvůli nemoci nebo úrazu. Nižší dávky od zaměstnavatele a později od státu vedou ke snížení příjmu. Výše nemocenského závisí na více faktorech, především na délce pracovní neschopnosti a výši vašeho příjmu. Obecně lze říci, že schodek dosahuje přibližně 30–35 % čisté mzdy. Přesný výpočet si můžete udělat v kalkulačce na konci článku.

Podle vypočteného schodku lze nastavit výši denní dávky, kterou má pojišťovna vyplácet za každý kalendářní den pracovní neschopnosti.

Příklad: Pokud je výpadek příjmu 9 000 Kč měsíčně, po vydělení částkou 30,5, tedy průměrným počtem dní v měsíci, vychází 295 Kč. Přestože by mělo stačit pojištění na 300 Kč denně, doporučuji přidat rezervu například na léky, které nehradí zdravotní pojišťovna. V tomto případě bych za optimální považoval denní dávku 350 Kč.

Karenční doba

U pojištění pracovní neschopnosti je nejdůležitější takzvaná karenční doba. Jde o počet dnů od začátku pracovní neschopnosti, za které pojišťovna ještě nevyplácí denní dávku.

• Při karenční době 15 dní může pojišťovna začít plnit od 16. dne.
• Při karenční době 29 dní může začít plnit od 30. dne.

Delší karenční doba znamená nižší cenu pojištění a naopak. Je proto dobré vědět, jak velkou máte finanční rezervu a jak dlouhý výpadek dokážete pokrýt sami. U většiny pojišťoven lze při karenční době 29 dní nastavit zpětné plnění, takže po překonání 29 dnů léčby jsou proplaceny i první dny. U karenční doby 15 dní umožňují zpětné plnění aktuálně pouze čtyři pojišťovny.

Co si v pojistce ověřit

• Od kterého dne se pracovní neschopnost proplácí.
• Zda se dávka vyplácí zpětně.
• Zda se pojištění vztahuje na nemoc i úraz.
• Maximální dobu plnění.
• Výluky.
• Zda denní dávka odpovídá skutečnému výpadku příjmu.

OSVČ má jiný režim

OSVČ nemá náhradu mzdy od zaměstnavatele. Na nemocenské ze systému nemocenského pojištění může mít nárok pouze tehdy, pokud je dobrovolně účastna nemocenského pojištění a splní zákonné podmínky.

Pokud nemocenské pojištění nemá a příjem klesne o 100 %, doporučuji spočítat celkové měsíční náklady, bez nichž nelze ekonomicky fungovat, a postupovat stejně jako u zaměstnance. Při nutných měsíčních nákladech 25 000 Kč vychází 25 000 / 30,5 = 819 Kč denně. Doporučená denní dávka by tedy byla přibližně 900 Kč.

Důležité: U denní dávky nad 600 Kč pojišťovny obvykle požadují daňové přiznání za předchozí rok. Do 600 Kč zpravidla není nutné příjem prokazovat. Každá pojišťovna však používá jiný model výpočtu. Některé vycházejí z příjmu, jiné z čistého zisku. Pokud OSVČ optimalizuje daňové přiznání a doložitelný příjem je nižší než skutečný, lze toto připojištění rozdělit mezi více pojišťoven. Při pojistné události pak může vzniknout souběžné plnění například od dvou nebo tří pojistitelů. I tento postup má svá pravidla a je vhodné jej konzultovat.

OSVČ při pracovní neschopnosti obvykle nedokládá klasickou neschopenku. Zpravidla postačí lékařská zpráva, ve které lékař uvede, že pacient byl v daném období práce neschopen.

Poznámka: U DPP a DPČ je situace složitější. Kvůli postavení těchto forem výdělku pojišťovny ve většině případů pojištění pracovní neschopnosti neakceptují. Existuje jediná výjimka, která přijímá DPČ.

Závěr

Ačkoli jde u všech pojistitelů o stejný typ pojištění, rozdíly ve způsobu plnění mohou být značné. Vždy proto posuzujte konkrétní pojistné podmínky, nejen název připojištění.