Jak řešit pojištění smrti.

V tomto článku bych se rád podíval na problematiku pojištění v případě smrti. Tedy celkově na smysl tohoto připojištění a způsob jeho výpočtu. Nesprávným nastavením totiž může snadno dojít ke dvěma situacím. Klient je buď nedostatečně krytý v případě této události, což může mít fatální důsledky na budoucí chod rodiny. Či je naopak krytý více, než je nutné, čímž zbytečně plýtvá financemi, které je možné využít efektivnějším způsobem. Pojištěním pro případ smrti si v podstatě platíte schopnost finančně zajistit rodinu v případě vašeho úmrtí, a to formou závazku pojišťovny vyplatit pozůstalým konkrétní částku, pakliže se tato událost stane. Pojištěním tedy eliminujete potenciální finanční problémy, do kterých se rodina může dostat, pakliže je závislá na vašem příjmu či pokud je zatížena úvěrovým zatížením např. v podobě hypotéky. Z hlediska příčiny pojišťovny obvykle rozlišují dvě možnosti, jak událost (smrt) může nastat. A to buď úrazem, tedy vnějšími vlivy či z jakýchkoliv příčin (úrazem či nemocí). Právě druhá varianta vzhledem k její “univerzálnosti“ je podstatně dražší. Pojistní matematici tvořící cenotvorbu konkrétních rizik vycházejí z reálných statistik a ty říkají jednoznačně, že smrt následkem úrazu je podstatně méně pravděpodobná, tudíž je cena násobně nižší. Do 50 let věku tvoří méně než 1/3, nad 50 let se tento podíl postupně snižuje až pod hranici 10%. Velmi zmiňované autonehody se například podílí na příčinách smrti úrazem 20%. Celková pravděpodobnost, že zemřete z důvodu autonehody, je tak tedy zhruba pětiprocentní. Bohužel, stále relativně častým nešvarem poradců je “ohromit“ klienta vysokou částkou v případě smrti úrazem, navíc za tak nízkou cenu…. Nutno říct, že značnou míru vlivu na této mylné představě o následcích smrti mají média. V televizních novinách je možné prakticky denně vidět tragická úmrtí na všechny možné způsoby. To, že někdo zemřel na rakovinu či infarkt, ale už tak mediálně zajímavé není. Pokud jde o způsob výpočtu nastavení, pak základem všeho je pochopitelně zjištění a vyčíslení případných závazků klienta, které by nad rámec běžných výdajů ohrozily chod rodiny v případě úmrtí, a tyto pak započítat do celkového krytí v případě události. Nejběžnější formou závazků jsou úvěry splácené tzv. anuitně, kdy klient splácí pravidelně stejnou částku. V této pravidelné splátce je vždy zahrnut jak úmor (zapůjčené peníze), tak úrok (odměna věřiteli). Nejefektivnějším a zároveň nákladově nejlevnějším řešením je v takovém případě pojištění smrti buď lineárně klesajícím či ještě lépe anuitně klesajícím plněním. V obou případech pojišťovna postupně snižuje pojistnou částku, kterou by klientovi vyplatila v případě události, a kopíruje tak postupně snižující se zůstatek úvěru. Rychlost splácení úvěru ovšem není rovnoměrná po celou dobu. Zatímco ze začátku splácíte pomaleji, ke konci zase naopak rychleji. A pojištění by mělo tento dluh kopírovat. Zatímco tedy lineárně klesající plnění v čase klesá konstantně stejným tempem, u anuitního plnění je možné si nastavit aktuální úrokovou sazbu úvěru a tím pádem docílit přesnějšího souladu se snižujícím se zůstatkem úvěru. To je ovšem také vykoupeno mírně vyšší cenou tohoto pojištění. V situaci, že zde žádné úvěrové zatížení není, je dobré si uvědomit, jakou měsíční částku vlastně rodina potřebuje ke svému chodu v případě, že by došlo k úmrtí jednoho z živitelů. Zde je dobré oprostit se na chvíli od emocí a přemýšlet pragmaticky např. v tom smyslu, že by zcela jistě došlo k poklesu některých pravidelných výdajů (jídlo, ošacení, pohonné hmoty…). Některé výdaje by ovšem (v případě zachování si standardu) zůstaly neměnné (nájem, služby, školné…). Obecně se dá ale předpokládat, že finanční potřeby rodiny se v takovémto případě o něco sníží. Pojďme se podívat na konkrétní příklad. Řekněme, že souhrnný čistý příjem rodiny je 45 000 Kč (20 000 Kč manželka + 25 000 Kč manžel). V případě smrti manžela budeme kalkulovat se snížením výdajů rodiny o 15% měsíčně tj. o 6750 Kč. Manželka by tedy po události potřebovala pro sebe a své 2 nezletilé děti pravidelný příjem ve výši 38 250 Kč. Zaměstnanecký plat manželky je, jak už jsme říkali, 20 000 Kč. Chybí nám tím pádem doplnit 18 250 Kč měsíčně. Vezmeme-li do úvahy hypotetický scénář, že si za 5 let od události najde partnera, jenž by tento schodek v příjmu rodiny doplnil, potřebujeme zajistit 5 let života pozůstalých. Tedy 5 let x 12 měsíců x 18 250 Kč = 1 095 000 Kč. Aby byl výpočet pojistné částky co nejpřesnější, je dobré zamyslet se nad všemi faktory týkajícími se budoucí možné události. U manželů pečujících o nezletilé děti může jít například o tzv. pozůstalostní důchody. V našem případě tedy o vdovský a sirotčí důchod za obě děti. Vdovský důchod je sice dle zákona vyplácen pouze jeden rok, nicméně po splnění min. jedné ze zákonem daných podmínek, např. péče o svého rodiče, potřebné délky pojištění pro nárok na invalidní důchod (Což je 1-5 let nutné délky pojištění podle věku). Či jako v našem případě, péče o nezaopatřené děti. Stát sirotčí důchod vyplácí do 18 let věku dítěte, resp. 26 let v případě studia. Nárok nevzniká po pěstounovi nebo jeho manželovi. V našem případě mohou být nicméně současně vypláceny oba dva pozůstalostní důchody Manželka by tedy dle zákona měla nárok na vdovský důchod ve výši 10 560 Kč + 17 974 Kč za obě děti. Pokud tyto pozůstalostní důchody přičteme k jejímu již zmíněnému zaměstnaneckému platu ve výši 20 000 Kč, budou příjmy rodiny po události 48 533 Kč, což je o cca 10 300 Kč více než před ní. Výše uvedeným příkladem není samozřejmě vyloučena vhodnost pojistit se pro případ smrti z důvodu jednorázových výdajů. Jde spíše o to se vždy zamyslet nejen nad všemi možnými výdaji, ale i nárokovými příjmy v případě nastalých rizikových situací. To následně vede k přesnějším výpočtům potřebného zajištění a ve výsledku i k úspoře vlastních zdrojů, které můžeme využít efektivněji, například formou pravidelných úložek a složeného výnosu. V tomto případě bychom byli například při zohlednění pozůstalostních důchodů schopni ušetřit řekněme 500 – 1000 Kč měsíčně (aniž bychom podstupovali významnější riziko). To může v souhrnu pro rodinu za 30 let a při průměrné výnosnosti 8% p.a. znamenat až 1 400 000 Kč vytvořeného kapitálu. Příště bych se rád podíval na problematiku pojištění invalidity.